Rozhledna Svatobor
Úvod

Jedním z mnoha krásných míst naší vlasti je bezesporu Šumava. Jednou z jejich bran je historické město Sušice, ležící v údolí mezi vrchy Svatobor 845 m n. m. a Kalovy 727 m n.m., na březích zlatonosné Otavy. A přímo nad městem na vrcholu Svatoboru se tyčí 31,6 m vysoká rozhledna s turistickou chatou.

Svatobor je místem, které bylo zřejmě osídleno již v dávné historii. Na jeho úpatí byly objeveny stopy po primitivní polozahloubené chatě ze střední doby kamenné (10.000 - 8.000 let před n.l.). Chata byla podle dostupných nálezů rekonstruována a je možno ji zhlédnout v sušickém muzeu. U paty Svatoboru bylo objeveno i pohřebiště původní slovanské osady Sušice (denár z doby Vratislava I.).

Pro Slovany byl Svatobor posvátným místem - posvátným hájem, sídlem pohanských bohů. Takový posvátný háj byl tvořený prastarými duby vzrostlými ve volném prostoru, ohrazený pečlivě vystavěným plotem, do něhož vedli dva vchody. Byl místem nejen kultovním ale i soudním. Každého druhého dne v týdnu se tam scházel lid se svým vládcem a knězem k soudům. Když do této svatyně kdokoliv utekl se před něčí zlobou a byl ohrožován na životě, chráněn byl právem na azyl. Takové háje, nazývané Svatobor stály po celém slovanském světě. Jejich prostor Slované považovali za léčivý a jako oběť božstvu zde zavěšovali kousky látky nebo části oděvů na větve, popřípadě ukládali mince pod stromy. V každém takovém háji musel být pramen nebo potok, samozřejmě s léčivou mocí. Víra lidu v moc takového pramene se ukázala v pozdějších dobách jako nevykořenitelnou a církev proto na takových místech stavěla často kostely nebo kaple.

Zázračný pramen s názvem Vodolenka nalezneme v areálu dnešního letního tábora Odolenka, který vznikl z bývalých místních lázní nedaleko rozhledny. Pramen je opředen pověstmi o pohanské kněžně Vodolence, která měla být v blízkosti Svatoboru pohřbena. Rovněž zde nalezneme i sakrální stavbu – barokní kapli Panny Marie Pomocné.

Z vrcholu Svatoboru pochází i jeden ze základních kamenů Národního divadla, vyzvednutý v roce 1868.